Nové sloučeniny pro ochranu proti plevelům, hmyzu nebo chorobám jsou významnou součástí vyvíjení nových pesticidů, ale formulování a balení je téměř tak důležité pro úspěch přípravků ochrany rostlin.

Problematika výskytu viróz u ozimých obilovin je na území České republiky zvláště aktuální v posledních letech. Nejedná se ovšem o úplně novou problematiku. Tyto porosty jsou vzhledem k delší vegetační době více ohroženy napadením. Nejvýznamnější z této skupiny je virová zakrslost pšenice (Wheat dwarf virus) a žlutá zakrslost ječmene (Barley yellow dwarf virus).

Doporučené postřiky proti škůdcům brukvovité zeleniny, dávkování, termíny apliace a toxicita přípravků.

V období od pozdního podzimu do předjaří patří k nejčastěji pěstovaným zeleninám ve sklenících plodová zelenina. Tato zelenina je však napadána četnými škůdci. Uvádím nejčastěji se vyskytující škůdce i přípravky, které je možno proti nim použít. Použití přípravků musí být vždy v souladu s platným "Seznamem registrovaných prostředků na ochranu rostlin".

Mák setý (Papaver somniferum) je tradiční plodinou. V současnosti je významnou tržní plodinou. V letech 1995 - 2000 byla jeho sklizňová plocha v rozmezí 14 000 ha (1996) - 45 000 ha (1999). Výnosy 0,57 t/ha (1997) - 0,80 t/ha (2000). Uvedené údaje dokládají značné kolísání ve výnosu. To je způsobeno různými faktory a to především průběhem počasí, vlivem chorob a škůdců. Ze škůdců jsou to především mšice maková, krytonosec kořenový a krytonosec makovicový.

V ochraně rostlin se v současnosti při tvorbě geneticky modifikovaných rostlin využívají především transgeny pro rezistenci k hmyzím škůdcům a transgeny pro toleranci k herbicidům. Transgeny pro rezistenci k hmyzím škůdcům, zde se využívá transgen pro syntézu d endotoxinu Bacillus thuringiensis. Do této skupiny patří především geneticky modifikovaná BT kukuřice, která je upravena tak, že je odolná vůči zavíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis), který je významným škůdcem kukuřice. Chemická ochrana proti němu je nákladná a problematická a biologická ochrana má nižší účinnost. Housenky přestávají žrát po dvou hodinách konzumace a hynou po 48 hodinách. Na stejném principu jsou odrůdy transgenních brambor, které jsou rezistentní k mandelince bramborové (Leptinotarsa decemlineata). Transgenní rostlina tak tvoří bílkovinu, která je jedovatá pro výše uvedeného škůdce, nikoliv však pro člověka, pro včely a jiná zvířata.

Uvedené přípravky musí být vždy používány v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a za dodržení ochranných lhůt.

Při sledování škůdců v máku setém se nelze omezit pouze na nejvíce známé škůdce jako jsou mšice maková, krytonosec kořenový a makovicový. Se stoupající plochou pěstování této plodiny lze předpokládat i zvýšený význam uvedených škůdců.