Pokud si dojnice v rámci experimentu britské Harper Adams University College mohly vybrat, v 90 % případů upřednostnily pobyt ve stáji a zde předkládanou směsnou krmnou dávku.

Březí a jalové prasnice musí být v celé Evropské unii počínaje 1. lednem 2013 ustájeny ve skupinách. Podle předpisů mají být prasnice a prasničky ustájeny nejpozději od 29. dne březosti až do jednoho týdne před předpokládaným termínem oprasení. To se netýká pouze podniků, které mají ve stavu méně než 10 prasnic. Zde je individuální ustájení nadále možné, prasnice ale musejí mít v kotci tolik prostoru, aby se mohly otočit. Přestavba stájí na skupinový chov březích prasnic a prasniček si vyžádá nemalé náklady, chovatelé a majitelé si mohou vybrat z několika variant.

Do Spojených států se znovu vrátila nemoc šílených krav (BSE). Nakažená byla kráva z mléčné farmy v Kalifornii a americké úřady ujistily spotřebitele a světové dovozce, že nehrozí podezření, že by se její maso dostalo do potravinového řetězce. Celkově šlo o čtvrtý případ výskytu BSE v USA a první po šesti letech. EU přitom nedávno povolila dovoz amerického hovězího na evropský trh.

Včely a čmeláci nad poli postříkanými insekticidy fatálně bloudí. „Bude to mela,“ věští odborníci další vývoj situace. Naše civilizace je existenčně závislá na zemědělství, a proto stojí a padá s hmyzími opylovači – včelami, čmeláky a dalšími tvory. Přesto se k hmyzím opylovačům nechováme dvakrát hezky. Nejnovější studie dokazují, že jim doslova motáme hlavy nepatrnými dávkami insekticidů. Nad výsledky dvou studií, které to prokázaly, se strhla mela.

Podle informací Ústavu tropické medicíny se sídlem v belgických Antverpách vědci prokázali přítomnost schmallenberského viru u tiplíků z rodu Culicoides, a to u tří druhů patřících do komplexů Obsoletus, Pulicaris a Dewulfi. Tyto tři druhy společně s dalšími dvěma přenášejí i původce katarální horečky ovcí.

Mezi včelstvy ve Středočeském kraji se rozšiřuje mor včelího plodu. Zatímco loni byl zaznamenán u dvou chovatelů, letos jde již o desítky případů. Nákaza byla zaznamenána na Kutnohorsku, Kolínsku a Benešovsku, podezření na výskyt je i mezi včelaři na Kladensku. Novinářům to dnes řekl ředitel krajské veterinární správy Zdeněk Císař.

Na sklonku loňského roku se podařilo odhalit původce nové nákazy skotu, ovcí a koz, podle místa výskytu byl pojmenován Schmallenberg virus. Je zřejmé, že onemocnění, které způsobuje, znamená ekonomické ztráty kvůli ztrátě produkce a to především u skotu. Jedním ze základních příznaků u skotu je horečka a snížení dojivosti až o 50 %. Tyto klinické příznaky odezní během 3 – 5 dní a užitkovost se vrátí k původní úrovni. V populaci ovcí a koz jde především o výskyt vrozených vad až u 50 % novorozených jehňat.

Hygiena prodeje masa na trzích se podle veterinárních inspektorů vymáhá těžko. Při dozoru zjišťují řadu porušení legislativních pravidel prodeje masa a živočišných produktů, které mohou znamenat zdravotní rizika nebo ztrátu důvěry v tento druh prodeje. Právě tomu chtějí kontroloři zamezit, řekl dnes na konferenci o zdravotní nezávadnosti výroby a zpracování potravin živočišného původu v Brně Jiří Hlaváček z Ústřední veterinární správy.

Čeští zemědělci bijí v mnoha ohledech na poplach. Chov ovcí a koz však do kategorie stagnujících oblastí živočišné výroby rozhodně nepatří, i když ani zde není vše růžové. Za posledních šest let se stavy těchto typických venkovských zvířat soustavně zvyšují. A přinášejí nejen radost majitelům, ale i užitek celé krajině, jejíž podobu výraz- ně ovlivňují.

Hmyzího škůdce, který dokáže přimět včely odletět z úlu, dezorientuje je a způsobí jejich smrt, odhalili vědci ze Sanfranciské státní univerzity. Zjištění by podle nich mohlo přispět k objasnění příčin nemoci včel označované jako syndrom zhroucení včelstev(CCD). Tento jev nastává, když obyvatelstvo úlu náhle zmizí a nechá v něm jen královnu, vajíčka a několik nedospělých jedinců.