Jenže pro Ukrajinu, na kterou 24. února 2022 zaútočila vojska Ruské federace, tohle není jako. Je to každodenní realita. Tragédie pro lidi i jejich životní prostředí. S trvalými následky.
Pro jednoduchost teď u dělostřeleckého granátu stranou ponechejme veličiny, udávající ničivost užité výbušniny. Energii výbuchu, detonační rychlost, objem spalných plynů, teplotu exploze, specifické spalné teplo a detonační tlak. Zůstaňme prostě u toho, že na místě dopadu a exploze se vytvoří kráter. A ten může být hluboký půl i pět metrů – v závislosti na konkrétním typu munice.
Jednorázovým efektem je okamžité zničení porostu na povrchu, polámání a vyvrácení okolní vegetace tlakovou vlnou, její poškození úlomky a střepinami. Destrukce toho, co na místě rostlo a velká díra v zemi je to, co asi nejčastěji chápeme jako vzniklou škodu.
Jenže oním kráterem je rovněž narušen celý půdní profil v místě. Dojde totiž k převrstvení a také k zásadnímu zásahu do hydrologického režimu.
Jedovatá díra v zemi
Mazlavé jíly při výbuchu proniknou na povrch, usadí se tam. Z úrodného pole se po prvním dešti stane neúrodná bažina.
A exploze? Každý výbuch munice je komplexní reakcí složité směsi chemických látek. Zdaleka všechny – bývá jich okolo 11 kilogramů – jen tak nezmizí v ničivém záblesku a nevypaří se. Jejich deriváty postupně sesedají a sedimentují v půdní vrstvě v širokém okolí kráteru.
Pro člověka jsou toxické, a nejspíš i karcinogenní. Vyvolávají anémii, poškození jater, narušení sleziny, imunitního systému. Stačí se jich dotknout anebo nadýchat. A zrovna tak otravují vodu a půdu. Potlačují růst vegetace, působí na ni toxicky, po několik desetiletí. Přitom devastují populace půdních živočichů a bakterií, ničí biogeocenózu.
Rostliny na povrchu přitom snadno akumulují těžké toxické kovy, které se po explozi uvolnily do okolí. Tím se samy stávají zdravotně závadnými. Proto také nikdo nedoporučuje konzumovat zemědělské produkty vypěstované na polích zasažených válkou.
Ocelové pole
Hmotnost ocelového pláště jednoho dělostřeleckého projektilu ráže 122 mm činí 21,76 kg; u dělostřeleckého granátu ráže 155 mm je to 36,45 kg. Poté, co zasáhnou cíl, ani jejich ocelový plášť nezmizí. Explozí je roztrhán na fragmenty, střepiny, které přeorají terén v okolí několika desítek až stovek metrů. Tyto úlomky nejsou jen fyzickou komplikací pro budoucí obdělávání půdy desetiletími poškozování zemědělské techniky.
Budou do substrátu uvolňovat železo, dlouhodobě blokující růst vegetace a existenci půdních organismů.
Během exploze se viditelně zničí povrch, může dojít i k požáru, kráter naruší podklad. Nicméně oba tyto fyzické a nepřehlédnutelné doklady destrukce jsou jen úvodem k navazujícím komplikacím. Ke kontaminaci a likvidaci mikromycet a půdních bakterií, ke ztrátě úrodnosti půdy, podmíněné erozi, exogenní sukcesi.
Komplikacím, s nimiž se bude hospodář obdělávající ono zasažené pole potýkat desetiletí.
Problémy pro příští generace
Už jedna jediná exploze dělostřeleckého granátu znamená zásadní narušení hospodářského ekosystému. Je poukázkou na kaskádu ekologických problémů k řešení pro celé následující generace.
V prvních měsících invaze na Ukrajinu pálilo ruské dělostřelectvo v průměru 50 000 takových granátů denně. Ukrajina se samozřejmě napadení brání i za použití dělostřelectva, odhaduje se, že denně vystřelila cca 7 tisíc granátů denně.
Půda tak byla každých čtyřiadvacet hodin saturována o milion kilogramů ocelových úlomků, střepin. Tunami mědi, železa, směsí těžkých kovů, hliníku. Přeorávána explozemi a zbrázděna krátery. Aby tím po prvních devíti měsících konfliktu Ukrajina přišla v důsledku ruské agrese o 7,5 milionů hektarů jakostní zemědělské půdy. Půdy, která ještě před rokem 2022 pomáhala nasytit celý svět.
Sanace jediného pole, zasaženého jediným dělostřeleckým granátem, je náročným úkolem. Není jen záležitostí pyrotechniků a sesbírání rozptýlených střepin nebo odstranění mechanického narušení půdy, zasypáním kráteru.
Půda se po zásahu musí vyhojit. Je třeba jí – například s pomocí fytoremediace – zbavit chemické kontaminace. Dopřát jí léta na postupnou regeneraci. Léta, po níž se na ní nebude dát normálně hospodařit.
A to je náklad, který bude muset někdo zaplatit.
Je přinejmenším nesnadné přibližně stanovit výši škod, způsobených ruskou destrukcí ukrajinského zemědělství – ať už na nesklizené nebo ukradené úrodě, na zničené zemědělské technice, skladech a sýpkách, hospodářských zvířatech. Odhady jsou do miliard dolarů.
Ale dá se odtušit, že odhad škod na zemědělské půdě, narušené explozemi dělostřeleckých granátů, bude pravděpodobně mnohem vyšší.
Článek vychází ze studie Environmental consequences of Russian war in Ukraine.
Pro další kontext doporučujeme přednášku Miroslava Havránka, spoluautora výše uvedené studie a ředitele České informační agentury životního prostředí:
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
