Vědci v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem testují, které plodiny by bylo nejvhodnější pěstovat v budoucnu. Odborníci je vystavují extrémním podmínkám, které by měly nastat zhruba za 50 let.

Testy provádějí hlavně na ozimé pšenici a sladovnickém ječmenu, tedy surovinách pro přípravu chleba a piva.

Růstová komora, kterou vědci používají, má tvar šestiúhelníku. „Protože je to hodně podobné válci, a kdyby to byl třeba čtverec, tak nám dochází k tomu, že ventilace tady dobře necirkuluje,“ vysvětluje technický pracovník Lukáš Rajsner. Celkem je v Domanínku takových růstových komor 24.

„Simulujeme faktory, které ovlivňují fotosyntézu, a to jsou srážky, vlhkost, živiny v půdě, oxid uhličitý a sluneční záření,“ dodává Lukáš Rajsner.

Už jedenáct let se odborníci snaží najít nejvhodnější řešení pro hospodaření s půdou a vyhledávají odrůdy, které by dokázaly lépe odolat extrémním podmínkám.

Starost o půdu

„V našich podmínkách už jsou dnes negativní extrémy, dobí sucha, období vysokých teplot. U stromů je to pozvolnější efekt, ale zase vidíme, jak dramatický efekt může mít sucho na smrkové monokultury pro následné napadení kůrovcem,“ říká výzkumný pracovník Karel Klem.

Podle Klema je starost o půdu klíčová. „Půda je schopna vsáknout velmi intenzivní srážky, které přicházejí, a neodteče nám to všechno pryč. Pokud je v dobré kvalitě, tak je schopná zadržet vodu o pár týdnů déle,“ upozorňuje.

Dosáhnout se toho dá šetrnějším sázením plodin nebo pěstování meziplodin. „Dlouhodobé obdělávání půdy vede k tomu, že se organický uhlík rozkládá. Na svažitých pozemcích vede k erozi,“ varuje Klem.

Výzkumníci radí více se starat o kvalitu půdy a nepřehnojovat ji. V lesích doporučují smíšenou výsadba, kde si stromy vytvoří významně hlubší kořenový systém, než je tomu u stromů, které lesníci dnes těží.

Autor: MonikaBabulicová
Zdroj: iRozhlas.cz