Statistiky z období od roku 2008 do roku 2022 ukazují, že Česku se podařilo výrazně snížit spotřebu antibiotik u zvířat – konkrétně z 95,5 tuny na 35,7 tuny antibiotik. Země se tak s 50mg na populaci chovaných zvířat (tzv. PCU) řadí mezi evropský podprůměr, který činí 84,4 mg/PCU.
Stát tak již v roce 2021 splnil evropský cíl pro omezování antibiotik pro rok 2030 stanovený na průměr 59,2 mg/PCU. Nová data přinesla v úterý 21. listopadu Státní veterinární správa (SVS) při příležitostí Světového týdne antimikrobiální osvěty. Ta vidí za pozitivním vývojem především proaktivní přístup chovatelů, lékařů, institucí a také dlouhodobá osvěta v oblasti užívání antibiotik.
Snížení se ale netýká jen Česka. Ze zprávy Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) vyplývá, že prodej veterinárních antibiotických léčivých přípravků v Evropě se mezi lety 2011 a 2022 výrazně snížil, a to o 53 %. Největší skok byl přitom vidět mezi lety 2021 a 2022, kdy se mělo jednat o 12,7% pokles. Evropa by však neměla usínat na vavřínech, potenciál pro omezování antibiotik nadále přetrvává.
Nadměrné používání antibiotik způsobuje tzv. antimikrobiální rezistenci (AMR), tedy vyšší odolnost mikrobů vůči lékům. Škodlivých organismů – jako jsou bakterie či viry – je tak čím dál těžší se zbavit, klasická antibiotika na ně totiž přestávají působit. Za AMR stojí nejen vysoké používání antibiotik u lidí, ale i u hospodářských zvířat. I ta se totiž stávají vůči antibiotikům odolnější, což pak přenášejí i do živočišných produktů a následně i na lidi, kteří produkty konzumují.
„SVS proto dlouhodobě maximálně podporuje osvětu v této oblasti. V rámci svého dozoru kontroluje užívání antibiotik v chovech i výskyt jejich nadlimitních množství v potravinách živočišného původu,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. „Celý systém směřuje k tomu, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech,“ dodal.
Při loňských kontrolách se veterinární správa zaměřila na 1785 vzorků, u kterých zjišťovala pozůstatky antibiotik. Překročení maximálního limitu reziduí zjistila SVS u dvou případů, konkrétně u prasete a u telete.
Antibiotika se dnes u zvířat používají pouze pro léčení infekčních onemocnění. Dříve bylo možné v Evropě používat antibiotika i jako stimulátory růstu a produkce, od roku 2006 je však taková praxe v EU zakázána. Na unijní úrovni také od letošního roku platí seznam antimikrobiálních látek, které se nesmí ve veterinární medicíně používat.
Dotované vakcíny
Pokud chtějí zemědělci udržovat svá zvířata zdravá, mají k dispozici alternativu v podobě vakcín. Právě vakcíny mohou zabránit vzniku a šíření onemocnění a snižovat tak spotřebu antimikrobik v chovech. V Česku se to týká především chovu prasat a kuřat, kde zůstává míra využívání antibiotik nadále vysoká.
Vakcinaci podporuje i Strategický plán českého zemědělství. Ten navazuje na reformovanou společnou zemědělskou politiku EU, která si omezení antimikrobiální rezistence vytyčila jako jeden ze svých cílů.
Plán zavádí konkrétní opatření na podporu očkování prasat. Zemědělci si tak mohou požádat o dotaci na to, že svá zvířata adekvátně vakcinují ve spolupráci s veterinárním lékařem. Výše dotace se přitom odvíjí od konkrétní bakterie, vůči níž se očkování provádí – částka se tak pohybuje v řádech desítek euro za vakcínu.
„Použití vakcín jako nástroje k redukci použití antimikrobik ve veterinární medicíně, zejména v praxi potravinových zvířat, se obecně považuje za jedno z nejefektivnějších opatření k omezování používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence,“ uvádí se v českém Strategickém plánu.
Mezi dalšími opatřeními je zlepšení kvality krmiv či pravidelné testování zvířat. Pokud je skutečně nezbytné antibiotika použít, mělo by se jednat o co nejkvalitnější a přesně cílený lék.
Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz
