„V lesích je zakázáno mimo lesní cesty a pro daný účel vyznačené stezky nebo trasy jezdit na kole nebo na jiném nemotorovém vozidle, na koni, na lyžích nebo na saních,“ píše se v připravované novele zákona o lesích. Mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Markéta Bočková k tomu v pořadu televize CNN Prima News uvedla, že formulace v novele podle ombudsmana prakticky omezuje pohyb v lesích.
Tomáš Dohnanský ze Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) řekl, že novela zakazuje pouze pohyb cyklistů nebo jezdců na koni mimo zpevněné cesty. „Byla (novela) kritizována ze strany veřejnosti, že zúžujeme možnost návštěvníků lesa používat lesní cesty, ale my jen říkáme, aby používaly ty zpevněné cesty, které jsou bezpečné. A pokud chcete používat nějaké další, přijďte za námi a domluvíme se, že vyznačíme trasu za nějaký příspěvek na údržbu, kde mohou jezdit třeba koně,“ uvedl Dohnanský.
Za vstup s kolem, koněm, na lyžích nebo sáních mimo pro daný účel vyznačené stezky by lidé podle novely mohli dostat pokutu od 5000 do 15 000 korun.
Problematické bylo i původní znění připravované novely, ze kterého vyplývalo, že sbírat klestí v lesích nebude možné bez vědomí vlastníka lesa. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) později na síti X oznámil, že toto ustanovení v novele nebude. Dosud sběr klestí nic neomezuje.
Předseda SVOL Jiří Svoboda nicméně už dříve uvedl, že není správné, aby si každý mohl sbírat cokoliv a kdekoliv. Dnes novinářům zopakoval, že by rád našel kompromis. Klest je podle něj pro vlastníky důležitý zdroj obchodu, proto například navrhuje neomezovat ruční sběr, pokud by ale chtěl klest někdo odvést, potřeboval by souhlas vlastníka.
Kromě soukromých vlastníků podporují novelu lesního zákona také Asociace soukromého zemědělství, Český svaz ochránců přírody, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Pro Silva Bohemica, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu a Česká lesnická společnost. Zástupci se shodli, že lesy musí být pestřejší a rozmanitější nejen druhově, ale i věkově a prostorově, aby byly v lepším stavu a odolnější vůči klimatické změně nebo případně kůrovcové kalamitě.
Zdroj: ČTK