Stalo se už dobrým zvykem začínat dožínkový den cestou po statcích daného regionu. Letos se účastníci již v ranních hodinách sešli na malebné farmě rodiny Růžičkových v obci Sviny. Rodina hospodaří na 310 hektarech půdy a zaměřuje se především na rostlinnou výrobu, konkrétně na polích bratři Jiří a Jan Růžičkovi pěstují především obilniny, řepku, hrách a sóju, a například hořčice je pak využívána jako jedna z meziplodin. Jiří Růžička shromážděným hostům předvedl rovněž zarámovanou fotografii z roku 1993, na níž je z ptačí perspektivy zachycen statek ve stavu před následným zvelebením. Hosté tak mohli vidět, kolik práce a píle bylo potřeba, aby hospodářství doznalo své současné podoby. Pan Růžička pobízel návštěvníky, aby se neostýchali a nabídli si z nabízeného občerstvení – jeho pokyn „dokud se to nesní, tak neodjedete,“ následoval smích, nicméně z nabízených pochutin skutečně nic nezbylo.

V dopoledních hodinách čekala návštěvníky v obci Mažice rodina Čoudkových, která hospodaří v ekologickém režimu na necelých 80 hektarech půdy. Hosty uvítal prostřený stůl s domácím chlebem, který napekla rodinná příbuzná, a k němu pomazánky z nedalekého statku. Kromě pěstování pšenice a ovsa se rodina zaměřuje především na chov koní, přičemž rostlinná výroba pokrývá potřebné krmení. Živočišná a rostlinná výroba tak tvoří uzavřený cyklus, což je jen jedním z příkladů toho, jak komplexně rodina Čoudkových přemýšlí o svém podnikání. Pro svých pětadvacet koní před několika lety zařídili systém takzvaných aktivních stájí. Koně jsou označeni snímatelnými čipy, které jim dovolují pohybovat se podle vlastní potřeby a vůle – tím se jim otevírají prostory s krmením či zóny odpočinku podle toho, kam sami zamíří a co v dané chvíli potřebují.

Kromě zdravotních benefitů, které pramení z pohybu na čerstvém vzduchu, se koně mohou krmit celý den a po malých dávkách, což zlepšuje jejich trávení. Statek je zároveň inspirativně zapojen do fungování sociálního života svého okolí – kromě spolupráce týkající se místního samoobslužného krámku mě zaujalo (a přiznám se, že také dojalo) vyprávění o tom, jak senioři z Domu svatého Františka jezdí za místními zvířaty. Koňům vyčesávají hřívu, někteří se odváží i k jízdě na koňském hřbetu. Tato terapeutická práce, kterou zvířata lidem poskytují, je pořád nedoceněná a je obdivuhodné, že ji rodina Čoudků zprostředkovává, a to i lidem, na které má společnost tendenci zapomínat.

Z poutavého výkladu Veroniky Čoudkové bylo patrné, že její další profesí je učitelství. V tom tato rodina prokazuje další benefit, který mohou sedláci přinést společnosti. Mnohdy se totiž jedná o jedince, kteří kromě svého statku vykonávají další zaměstnání nabízející stabilnější příjem. To je intenzivněji zapojuje do chodu společnosti a zároveň jim umožňuje větší svobodu v jejich selském podnikání. Ostatně právě Čoudkovi dlouhodobě spolupracují s místním starostou a zastupitelstvem. Pan starosta Kubíček na statek osobně dorazil, aby zdůraznil, jak hladce a plodně vypadá společná činnost. V roce 2022 obec získala dokonce titul Oranžová stuha za spolupráci obce a zemědělského subjektu. Právě na takové součinnosti a tvořivosti závisí fungující venkov. Jedná se o mnohem podstatnější aspekty, než jsou pouhé výnosy podnikatelských hráčů.

Po návštěvě Špejcharu Želec, kde se nalézá muzeum zemědělských strojů a obrazárna, se hosté dožínek přesunuli do areálu farmy a pivovaru Obora. Přiznám se, že mě hospodářství Obora dlouhodobě fascinuje, a to nejenom díky sofistikovanému pivu, které dokáže umně využít například inspirace z americké Kalifornie, ale zároveň lákat i klasické české pivaře. Obora totiž není jen „další“ pivovar. Je to specifický organismus. Promyšlený, propojený, komplexní. Organická funkčnost se projevuje od drobných detailů až po celkovou koncepci.

Martin Novák s manželkou Věrou a dcerami dokáží efektivně řídit chod podniku, ale zároveň u nich neuvidíte manažerské odloučení a odcizení. Na místě byste si je mohli splést se zaměstnanci, a to jednoduše proto, že dělají to, co je zrovna potřeba. Nabídnu krátkou ilustraci: Martin Novák kráčí po cestě mezi travnatým pláckem a výčepem. Po pár krocích dává vyjádření novinářům. Následně pokračuje a všimne si, že je potřeba přenést lavičky, čapne tedy jednu z nich, pak upraví kámen u cesty, poté vyřizuje telefonát, vítá příchozí hosty, a když konečně dojde k zatáčce, vstoupí do budovy a začne čepovat, protože výčepáci zrovna museli jít přikulit. Několik rolí vystřídá zcela přirozeně a během několika málo metrů chůze.

Podobně celistvý je chod hospodářství ve svém celkovém fungování. Novákovi si pěstují potřebné suroviny pro výrobu piva, zbylé mláto slouží jako krmivo pro krávy, jejich hnůj zásobí zdejší bioplynku a elektřina z ní dobíjí dodávky, které po okolí rozváží uvařené pivo. Cirkulární ekonomika zde není jenom „trendy“ slovo, ale do praxe uvedený oběh surovin, energií a materiálů, s nimiž se neplýtvá a které mohou sloužit na vícero způsobů. Dokladem je mimo jiné to, že hospodářství Obora zásobí elektřinou několik domácností ve své obci. Právě sousedská a komunitní nálada byla zřetelné v průběhu celých dožínek, což se zároveň nevylučovalo s návštěvou vysoce postavených politiků. Byl zde prostor pro posezení ve stínu stromů (s půllitrem v ruce) i pro diskutování politických témat (ideálně rovněž s půllitrem v ruce).

Po prohlídce areálu tak mohla začít slavnostní část programu. Martin Novák uvítal hosty a následně své projevy přednesli předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek, ministr zemědělství Marek Výborný a Michal Kučera, předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. Všichni zdůraznili význam selského stavu, a to nejenom pro fungování zemědělství, ale pro společnost jako celek. Šebek ve svém projevu zdůraznil, že sedláci jsou přirozenými a silnými partnery pro politické zástupce, kteří chtějí v zemědělství udržet tradici a zároveň navazovat na současnou evropskou politiku, která podporuje především rodinné farmy:

„Proto si dovolím apelovat na naše veřejné zástupce, aby se do budoucna méně zabývali dotačními tituly na všechno možné a vůbec technickými otázkami zemědělské politiky a více řešili, nakolik stát dokáže sedlákům přinést vyladěnou strategii, která bude tento vnitřní ohýnek podporovat a která jim bude garantovat svobodný prostor k důstojné seberealizaci. Věřím, že odměnou za tento přístup nám bude to, že sedláci budou dál zůstávat na svých statcích a tím poskytovat benefity celé společnosti.“

Zmínka o tom, že sedláci zůstanou na svých statcích, nebyla náhodná. Souvisela totiž s dalším bodem programu, který mimo jiné upomněl na kruté časy kolektivizace. Ministr Výborný společně s bývalou ministryní zemědělství Milenou Vicenovou se stali patrony nové knihy Šárky Gorgoňové, dlouholeté pracovnice ASZ ČR, která v druhém díle publikace Selská historie pokračuje zachytila desítky příběhů selských rodin, jejich historii i současnost. Kniha, která byla ještě před předáním dožínkových věnců symbolicky pokřtěna pivem, shrnuje ve svých příbězích význam selského stavu. Jeho devízou je totiž péče o půdu vyvěrající z důvěrné znalosti krajiny a zároveň produkce potravin, která je ekonomicky i ekologicky udržitelná.

Nejedná se přitom o podnikatele, kteří by „jeli jen na sebe“ – jak je vidět na příkladu rodiny Novákových, prosperita rodinné farmy se může pozitivně projevovat v rozkvětu celé obce. Selská hospodářství mohou být živoucím organismem, který svým fungováním posiluje odolnost společnosti, ekonomickou soběstačnost a sousedskou pospolitost. A když je řeč o pospolitosti, velmi rád bych závěrem poděkoval klukům z výčepu, kteří mi na sklonku dne dovolili dopít sud skvělého piva APA, aby se „zdělal“. U Novákových opravdu nic nepřijde nazmar.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR