Problémy se však mohou vyskytnout už na konci zimy či na jaře. Vegetace bude oproti kalendáři napřed, a proto se bude zvyšovat riziko mrazů ve vegetačním období s citelnými dopady především v oblastech zaměřených na pěstování citlivých plodin (např. ovoce, zeleniny, vína a řady dalších plodin). Podle známé a úspěšné televizní meteoroložky Zárybnické budou pro letní období typické dlouhé vlny veder bez srážek či přívalové povodně v důsledku velmi silných bouřek. Dále konstatuje, že extrémním výkyvům počasí se lze částečně bránit například volbou méně citlivých plodin, ale před konkrétními riziky, jako jsou mrazy či krupobití, se zemědělci nemohou ubránit. Často se rozhoduje v rámci několika hodin nebo dokonce minut, přijde mimořádně silná bouřková fronta a je sklizeno. Uvádí příklad, že 85 milimetrů vodních srážek samo o sobě by nebyl problém, ale pokud by daný objem napršel za 45 minut, nutno očekávat zjevné potíže.
Závěrem ředitelka Agra pojišťovny Martinková konstatuje, že celkové škody způsobené krupobitím a mrazem na zemědělských plodinách odhaduje Agra pojišťovna v roce 2024 na dvě miliardy. Uvádí, že v některých státech je výše podpory garantována, například v Rakousku je v zákoně ukotveno 55 % z pojistného. Dále uvádí, že je důležité, aby se v ČR pohybovalo dlouhodobě kolem hranic 50 % a neklesalo pod 40 %. Na předchozí zdařilý rozhovor s meteoroložkou Zárybnickou tematicky a věcně navazuje informace, kde se klimatolog Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (Právo, 13. 9. 2024) vyjadřuje k hlavním průvodním jevům současných klimatických změn v širších souvislostech, ať již z globálního či evropského hlediska.
Z hlediska sledovaného tématu je nezbytné uvést základní terminologii, jak je sucho definováno. Obecně se v odborné literatuře pracuje s pojmem tzv. meteorologického sucha souvisejícího s nedostatkem atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilancí mezi srážkami a výparem. Dalším definovaným termínem je sucho hydrologické projevující se sníženým průtokem v řekách či nízkou hladinou podzemních vod. Konkrétně se Řehoř vyjadřuje k pojmu „půdní sucho“, které je definováno snížením vlhkosti ve vrchních vrstvách půdy a které je často nazýváno pojmem „zemědělské“ a zahrnuje i lesní půdy a další přírodní systémy.
Oblasti mírného klimatu
Je zjevné, že ve střední Evropě dochází k výraznému růstu četnosti a intenzity půdního sucha, obvykle s nejdramatičtějším vývojem mezi dubnem a zářím. V průběhu tohoto letního půlroku padá čím dál větší množství srážek ve formě přeháněk a intenzivnějších bouřek. Dochází k nerovnoměrnému vývoji ve srážkových úhrnech, protože v zimním půlroce se četnost půdního sucha příliš nemění. Celoroční úhrn srážek zůstává doposud stabilní, ale půdní vlhkost je v jejich průměru nižší než v předchozích letech, což je dáno menší a kratší akumulací sněhu a vyšším výparem.
Popsaný proces ještě podstatněji zesiluje na teplotu navázaný dřívější počátek vegetačního období, které je ve srovnání se situací ve 20. století o dva až tři týdny dříve. Navazující brzký nástup vegetace pak vede k ještě většímu vypařování vody z půdy. Výše popsané mechanismy podle Řehoře se do značné míry dají aplikovat na většinu dalších oblastí s mírným klimatem kontinuálního nebo přechodného typu na severní polokouli. Ve východní Evropě dochází k dramatičtějšímu nárůstu četnosti sucha než v komparaci k českým nížinám, což se ve zvýšené míře týká především Ukrajiny[1] a jižního Ruska. Obě země jsou mimořádně významné pro produkci obilovin a celé řady dalších plodin.
Oblast s nebývale rychlým nárůstem četnosti sucha pak pokračuje dále na východ až do východní Číny. V mírném klimatu Severní Ameriky je rozsah vysychajících oblastí o něco menší než v Evropě nebo Asii. Výjimkou je zemědělsky významný „středozápad“ USA, kde je rychlost nárůstu četnosti sucha více než dvojnásobná oproti průměru celého severoamerického kontinentu.
Středomoří a tropické oblasti
Středomoří je oblastí, které je dlouhodobě připisováno vysychání, avšak z pohledu statistiky se zde půdní vlhkost příliš nemění, protože v letních měsících zde byla i dříve půda téměř úplně vyschlá, a naopak v zimě zde místy narostly srážky. I přesto zde mohou mít rostoucí dopad na zemědělskou produkci čím dále extrémnější horké dny v létě a pokles hladin podzemních vod může ztížit možnosti zavlažování, které je ve Středomoří hojně využíváno. Charakterem klimatu jsou nám nejvzdálenější tropické oblasti, které ale tvoří podstatnou část zemského povrchu. Změny půdní vlhkosti jsou v této oblasti spjaté s velkoprostorovou atmosférickou cirkulací okolo rovníku a je obrovským výměníkem tepla, zajišťujícím jeho transport do vyšších šířek a zároveň určující vlhkostní poměry v tropech. Naopak k výraznému vysychání dochází v centrální Africe, čímž jsou především ohroženy zbytky tropických deštných lesů, ale i zemědělské oblasti vzniklé jejich vykácením.
Monzunové oblasti jihovýchodní Asie
V dané oblasti dochází místy k růstu půdní vlhkosti, byť především v monzunové „vlhké“ sezóně a nemusí to vždy zabránit suchu v jiných částech roku. Přesto lze konstatovat, že rýže, která je primárně pěstovaná především v těchto oblastech, je málokdy ohrožena suchem.
Jižní Amerika
V úplně nejhorší situaci je tento kontinent, který celkově vysychá zřejmě nejrychleji ze všech a růst četnosti a intenzity půdního sucha se týká nejvíce oblasti sahající od střední a jižní Amazonie až po severní Argentinu. Jedná se o výrazně postižené oblasti zaměřené významně na produkci sóji a pšenice zasažené v poslední dekádě 20. století enormním suchem.
V rámci citovaného rozhovoru jsou dále čtenářům věcně a výstižně vysvětlovány základní zákonitosti vymezující úzkou propojenost mezi retenční kapacitou půdy a její schopností, pokud je potřebným způsobem ošetřovaná, čelit masívním povodním, ale také zemědělskému suchu. Pokud není kryta patřičnou vegetací a byla vystavena dlouhodobému suchu, resp. nemá schopnost zadržovat vodu a přijde přívalový déšť, bude povrchově odtékat, nebude se vsakovat a dojde k rozplavení půdních agregátů a jemné částice ucpou póry, kudy se voda do půdy dostává. Sebelepší hospodaření na půdě, dojde-li k extrémním projevům počasí, i na půdě hluboké a vykazuje-li prázdnou retenční kapacitu, nemůže zabránit povodňovým situacím. Obecně platí, že jsou spíše ohrožena místa v podhorských oblastech, kde vztah mezi rozsahem vodních srážek a odtokem může být v daném povodí rychlý a do jisté míry devastující. Nelze také opominout, že srážky budou padat ve větší míře ve vyšších polohách, kde má mělká půda nízkou retenční schopnost a pod ní je rovnou hornina nebo skalnaté či skelnaté podloží urychlující povrchový odtok. Dále platí, že zvlněná studená fronta není nic neobvyklého, ale pokud se zkombinuje s výraznými srážkami, obvykle to znamená, že budou velmi dlouhé a jsou obvykle koncentrované do jednoho území místo toho, aby tím územím co nejrychleji a plynule prošly. Je zřejmé, že v této situaci se ČR aktuálně nachází.
Existuje rakouská studie, která v prestižním časopise Science za podpory celé řady předních evropských hydrologů uvádí, že střední Evropa v posledních padesáti letech čelí větší frekvenci povodňových situací. Současně se potvrzuje v kontextu posledních pěti let, že narůstá frekvence povodňových situací a v evropském prostoru zemědělci čelí podstatně častěji nedostatku vody v půdě, což také potvrzují klimatické modely. Zcela jednotný je názor, že porostou teploty, ale klimatologové se neshodují v otázce vývoje srážek. Čeští klimatologové očekávají, že bude nutné v českých podmínkách počítat s větším a intenzivnějším suchem na straně jedné, ale také s intenzivnějšími srážkami a povodňovými situacemi. Profesor Trnka se na základě klimatických modelů přiklání k názoru, že v české krajině se nemůžeme primárně zaměřit jen na problémy související se suchem, ale musíme vždy počítat s tím, že existuje riziko povodňových situací. Konstatuje, že v typově letní sezóně, ve které pozorujeme výraznou intenzifikaci sucha vzápětí vystřídanou mimořádnými srážkami, je archetyp (původní typ) možného průběhu budoucích sezón.
Lze shrnout, že dané prognózy zcela zřetelně ukazují, že zemědělství, ať již v Evropě nebo v zámoří, stojí před zjevnými problémy, a to z primárního důvodu, že půdu nelze zastřešit. Podnikatelé v zemědělství jsou bezprostředně vystaveni problémům, které bez spoluúčasti ostatních odvětví nejsou schopni řešit. Je nutné také konstatovat, že je velmi obtížné odhadnout, kdy zhoršující se klimatické podmínky dospějí k bodu, že společnost je nebude schopna řešit ve všech nezbytných souvislostech překračujících rámec agrárního sektoru. Obecně platí, že jsou spíše ohrožena místa v podhorských oblastech, kde vztah mezi rozsahem vodních srážek a odtokem může být v daném povodí rychlý a do jisté míry devastující (podle vedoucího oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T G. Masaryka Adama Viziny; Právo z 14. 9. 2024).
Na rozdíl od předchozích let je nezbytné zdůraznit, že ve srovnání s povodněmi v roce 1972 a 2002, které je možno považovat za lokálně zaměřené do jedné oblasti či jednoho povodí, se aktuálně jedná o povodeň dotýkající se celé republiky. V rámci klimatických změn sehrály tyto povodně svoji roli z pohledu rozložení srážkových úhrnů v průběhu roku, tj. že co do objemu zůstávají zhruba stejné, ale jsou jinak rozdělené a transformovány do formy přívalových dešťů. Jejich škodlivost je mimořádná v důsledku klimatických změn, které co do četnosti a rozsahu škod narůstají a jsou do značné míry ovlivněny stupněm nasycenosti půdy vodou. Je také nutno zdůraznit, že postupující degradace půdního fondu od počátku 50. let minulého století až po současnost dlouhodobě a zásadně snižuje retenční kapacitu českého půdního fondu. Vzhledem k rostoucí četnosti přívalových dešťů se klimatologům, hydrologům a meteoroložkám, resp. meteorologům, jistě podaří zpřesnit schopnosti správců vodních toků, kdy bude akutně nutné přijmout včas patřičná protipovodňová opatření, ale nelze vyloučit, že v dalších letech již nedojde k povodním obdobného rozsahu.
Hlavní kancelář ASZ ČR ve spolupráci s odbornými poradci
[1]Prezentované příspěvky je užitečné obohatit o informace, které potvrzují významnou roli ukrajinského zemědělství v rámci unijního agrárního trhu. Produkční kapacity ukrajinského zemědělství lze odvodit ze struktury agrárního vývozu za rok 2023. Z dat, která jsou k dispozici, vyplývá, že celkový objem ukrajinského agrárního vývozu se pohyboval na úrovni 21,9 mld. USD. Na celkovém agrárním exportu jsou rozhodujícími komoditami obilniny s 38 %, rostlinné oleje (řepkový a slunečnicový) na úrovni 25 % a olejniny (13 %), zatímco vývoz masa zůstává jen na 4 % a cukru na 2 %. Oba prezentované příspěvky jistě obohatí poznání, jak důležitou roli v rámci EU sehrává ukrajinské zemědělství, včetně úvahy, do jaké míry očekávaný vstup do Unie změní celkovou strukturu evropského zemědělství.
