Ve všech 34 zemích, které experti sledovali, žilo v roce 2022 podle studie 21.500 vlků. V 19 zemích, včetně Česka, jejich počet vzrostl, zatímco ve třech klesl - byly to Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.

Na základě shromážděných dat výzkumníci odhadují, že vlci v Evropské unii každoročně zabijí 56.000 hospodářských zvířat. Riziko zabití hospodářského zvířete vlkem je v průměru 0,02 procenta. Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky stojí evropské státy kolem 17 milionů eur (asi 426 milionů Kč) ročně, tvrdí studie di Bernardiové, výzkumnice na Švédské zemědělské univerzitě, a Luigiho Boitaniho z univerzity La Sapienza v Římě.

Co se týká útoků vlků na lidi, jsou podle autorů studie v Evropě velmi vzácné. Vědci poukazují na to, že útoky hlášené v Itálii a Řecku byly s nejvyšší pravděpodobností způsobeny psy, a ne vlky. Často dochází ke křížení vlků se psy, což lze považovat za hrozbu pro ochranu těchto divokých zvířat.

Vlci jsou ale podle studie i užiteční. Díky tomu, že snižují stavy jelenů, dochází k menšímu množství nehod s automobily a k menším škodám vysoké zvěře na lesním porostu. K vyčíslení těchto výhod ale zatím podle vědců neexistuje dostatek údajů.

Evropské státy loni v prosinci snížily ochranný status vlků z "přísně chráněných" na "chráněné". Pět organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a zvířat z různých evropských zemí se pak obrátilo na Soudní dvůr EU v Lucemburku.

Rozhodnutí snížit ochranný status vlků naopak hned na začátku prosince přivítala slovy ministra zemědělství Franceska Lollobrigidy italská vláda. "Toto rozhodnutí, jež se opírá o vědecká data, umožňuje přijmout opatření na ochranu zemědělství a chovu hospodářských zvířat, které se v mnoha oblastech Itálie kvůli vlkům potýkají s problémy," řekl tehdy Lollobrigida.

kas mtw spr

Zdroj: ČTK