Lidovecký ministr na situaci reagoval a potvrdil , že tento požadavek na Radě pro zemědělství a rybolov AGRIFISH za ČR v ten samý den předložil. Výborný uvedl, že chce po Evropské komisi, aby „rychleji reagovala a umožnila výjimky v případech, kdy neexistuje za účinnou látku alternativa“.

 

Zemědělci namítají, že kvůli evropským zákazům přípravků na ochranu a ošetřování rostlin je stále méně pesticidů, které skutečně zabírají. Evropská komise navrhla v roce 2022 snížit v rámci Green Dealu použití chemických pesticidů v unii o 50 procent do roku 2030. Tento návrh byl sice po silné opozici smeten v roce 2024 ze stolu, nicméně počet zakázaných účinných látek v pesticidech stále roste.

 

Podle údajů českého ministerstva zemědělství se spotřeba přípravků na ochranu rostlin snížila v letech 2018 až 2023 o 10,4 procenta. Podle Agrární komory odvolávající se na databázi EU je z původního počtu 1465 přípravků zakázáno používat celkem 974. Dalších 68 přípravků je ve schvalovacím řízení, tedy v praxi jich je možné využít pouze 423.

 

„Nemůžeme zcela vylučovat ze systému látky, které nemají plnohodnotnou náhradu, pokud neexistuje průkazný a závažný vliv na lidské zdraví, což se v současnosti děje,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Agrární komory Jan Doležal.

 

Jako příklad uvedl ošetření řepky olejné proti blýskáčkovi řepkovému. EU dovoluje podle něj použít pouze dva insekticidy z původních čtyř a i na ty si škůdce postupně buduje rezistenci. „Přípravky, které proti tomuto škůdci ještě loni fungovaly, letos nezabírají,“ sdělil.

Dodal, že kvůli omezení pesticidů dochází v Česku k útlumu pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce nebo zelenina, a místo toho se pěstují ve větší míře takzvaně snazší plodiny typu pšenice. „Současná situace povede k tomu, že bude postupně docházet k útlumu domácí produkce potravin,“ domnívá se šéf agrárníků.

 

Podle něj, bude-li tato situace dále pokračovat, v rozmezí dalších 10–20 let evropští zemědělci „nedokáží zabezpečit cenově dostupnou produkci potravin“. Poznamenal, že v praxi sice dochází ke snižování spotřeby pesticidů, jenže kvůli zákazům získávají škůdci, plevele nebo plísně postupně rezistenci a zemědělci musí aplikovat přípravky častěji. „Řádově to bylo v minulosti dvakrát až třikrát za sezonu, zatímco dnes je to až osmkrát,“ uvedl Doležal s tím, že častější postřiky zvyšují zemědělcům náklady.

 

Již vloni v říjnu upozorňovali pěstitelé cukrové řepy, že pokud nedojde k zachování současných pesticidů, do dvou let dojde v ČR k ukončení pěstování cukrovky.

 

Francouzský zákonodárný orgán Národní shromáždění schválil 8. července kontroverzní zákon o opětovném povolení užívání acetamipridu. Tento insekticid z rodiny neonikotinoidů je ve Francii zakázán od roku 2018, kdy místní vláda proaktivně zavedla přísnější požadavky pro pesticidy než stanoví Evropská unie.

 

V jiných členských státech, včetně Česka, je jeho používání částečně povoleno až do roku 2033. Francouzští farmáři žehrají na to, že kvůli zákazu přicházejí o úrodu i konkurenceschopnost. Za opětovné povolení acetamipridu lobbovali především pěstitelé cukrové řepy, lískových ořechů či třešní, podle nichž neexistuje žádná náhrada za tuto látku, informovala francouzská edice Epoch Times.

 

Podle jiného článku od francouzského Epoch Times z listopadu 2024 si tamní svaz pěstitelů lískových ořechů stěžoval, že „30 % sklizených ořechů je neprodejných nebo nevhodných ke konzumaci“ kvůli napadení nosatcem lískovým, proti němuž nemají účinnou náhradu za acetamiprid.

 

Účinek této chemické látky na lidské zdraví je zdrojem obav, nicméně dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nebyl negativní dopad na organismus ve studiích spolehlivě prokázán. Ekologové, včelaři a někteří vědci tvrdí , že chemikálie je jedovatá pro včely a okolní ekosystém. Petice za zrušení zákona, který použití acetamipridu přezdívaného „zabiják včel“ povoluje, přesáhla 20. července podle serveru France24 bezprecedentní jeden milion podpisů, čímž se kvalifikovala na projednání v Národním shromáždění.

 

Hnutí Duha ve svém průvodci pesticidy uvádí, že používání pesticidů je spojeno s nadměrným rizikem vzniku rakoviny, ovlivňuje nervovou a rozmnožovací soustavu a může ovlivnit i tvorbu hormonů.

 

„Opakované užití různých pesticidů vede ke směsím (koktejlům) reziduí v potravinách. Žádný z nich nemusí přesáhnout limit, ale dohromady mohou poškodit zdraví. Toxikologická data jsou zatím omezená,“ píše se v průvodci.

 

Pesticidy se dělí do tří hlavních skupin – herbicidy proti plevelům, fungicidy proti plísním a insekticidy proti škůdcům. Největší podíl z nich, přes 40 procent, tvoří fungicidy.

Podle českého výrobce nechemických fungicidů, společnosti Biopreparáty, dnes nemá chemie co nabídnout a budoucnost spočívá v nových technologiích, které dokáží „plnohodnotně nahradit chemické fungicidy“. Preparáty společnosti jsou postaveny na řasovce Pythium oligandrum , která parazituje na houbách. Firma staví svůj úspěch především na vývozu, český trh tvoří jen 3 % jejích prodejů. Kromě zemí EU exportuje také do USA, Brazílie nebo do Číny.

 

„Současné chemické přípravky nejsou schopné uspokojit požadavky zemědělců. Houbové choroby jsou dnes takové, že na ně chemika nefunguje,“ řekl pro Epoch Times Martin Suchánek, zakladatel a generální ředitel společnosti Biopreparáty.

 

Uvedl příklad chmele, který je označován za „české zlato“. Jeho pěstování, nejenom u nás, ohrožuje houba Verticillium nonalfalfae , která způsobuje vadnutí a uhynutí. Na tuto chorobu nezabírá žádný chemický postřik. Společnost Biopreparáty má podle Suchánka registraci i na ošetření chmele a „velice dobré výsledky, které překonávají chemickou ochranu“.

 

Zemědělci podle něj lpí na chemických pesticidech ze zvyku. „Už na vysokých školách, kde dostávají prvotní informace o ochraně plodin, je učí primárně o chemických přípravcích a chemické závody je cílenou propagací v tomto názoru utvrzují, pronesl.

 

Dodal, že jejich přípravky jsou cenově stejně dostupné nebo dokonce levnější než ty chemické, takže jejich použití nepřispívá ke zdražování potravin. Hlavní přednost pro spotřebitele však vidí v tom, že preparáty nezanechávají na potravinách rezidua pesticidů a nekontaminují vodu.

Poukázal také na paradox, že aktivní látky v dnešních pesticidech se dováží z Číny nebo Indie, zatímco jejich preparáty se produkují v České republice a naopak se do Číny, kde zažívají boom, ve velkém exportují. Prostor pro navýšení produkce vidí i v Evropě.

 

„Máme připravené kapacity k tomu, abychom okamžitě nahradili chemické fungicidy v celé Evropské unii. Ve všech těchto státech navíc máme registrace a distributory,“ uvedl.

 

Abychom získali i další názor, oslovili jsme Asociaci soukromého zemědělství (ASZ), která zastupuje především menší sedláky. Přestože s Agrární komorou, kde mají silný hlas velká zemědělská družstva, se v mnohém neshodnou, v otázce pesticidů jsou na jedné lodi.

Předseda asociace Jaroslav Šebek vyslovil všeobecný názor farmářů, že množství povolených účinných látek v pesticidech se snižuje velmi rychlým tempem, aniž by za ně existovala náhrada. Ekologické postřiky nezamítá, ale míní, že nejsou tak účinné. „Myslím si, že cesta to rozhodně je, ale ještě to nedosahuje úrovně klasické chemie,“ uvedl. Dodal však, že existují i jiné cesty. U plevele to mohou být např. přesné plečkovací techniky, poznamenal.

 

Nadnesl i další aspekt celé problematiky. Dostupnost chemických postřiků neurčují podle něj jen předpisy EU, ale i obchodní politika nadnárodních chemických koncernů, které nejsou ochotny své přípravky v některých zemích registrovat a prodávat, protože jde zkrátka o příliš malý a nezajímavý trh. Tímto způsobem zároveň výrobci hnojiv dokáží účinně ovlivňovat, jaké plodiny se kde budou pěstovat, upozornil Šebek.

 

Také místopředseda ASZ Jan Staněk hospodařící v jižních Čechách potvrdil, že ekologické postřiky nejsou tak účinné a musí se používat častěji, včetně přípravků od pana Suchánka. „Plnohodnotná náhrada to zatím není,“ sdělil Epoch Times.