Zemědělské traktory se vyráběly už v meziválečném Československu, kde se jimi proslavily třeba firmy Svoboda z Kosmonos a Wikov z Prostějova. Mechanické pomocníky sedláků ale produkovaly také kolosy jako plzeňská Škodovka nebo pražské ČKD. Po druhé světové válce však československý venkov ovládly zetory.
Na rozšíření výrobního programu se Zbrojovka, jejíž areál i výrobní zařízení byly těžce poškozeny válkou, chystala už od osvobození. První prototyp traktoru byl dokončen v listopadu 1945, tedy pět měsíců před malou slavností, při které dostaly brněnské traktory nejen své majitele, ale i jméno. Vzniklo spojení slova "Zet", označení používaného brněnskou továrnou již dlouhá léta, a druhé slabiky slova traktor. Ochranná známka Zetor pak byla zaregistrována v srpnu 1946.
První model, Zetor Z-25 s dvouválcovým dieselovým motorem o výkonu 26 koní, ve výrobním programu brzy doplnil i menší Z-15, který byl ale nakonec mnohem méně úspěšný než jeho větší sourozenec. Zatímco "pětadvacítka" se vyráběla až do začátku 60. let a poslední kus nesl pořadové číslo 158.570, "patnáctka" skončila už v roce 1949 a z bran brněnské továrny jich vyjelo jen 2215 kusů. Díky tomu je dnes ze Zetoru Z-15 velmi ceněná sběratelská rarita.
Továrna, jež zpočátku sídlila v hlavním areálu Zbrojovky v brněnských Zábrdovicích, se brzy zaměřila i na export svých traktorů. Například modelu Z-25 se vyvezlo na 97.000 kusů a úspěchy slavil i na náročných západních trzích, podobně jako jeho nástupci. V polovině 50. let přesunula Zbrojovka výrobu traktorů do svého závodu v Brně-Líšni, z něhož se posléze stal samostatný podnik. Jméno svých výrobků - Zetor - ovšem přijala továrna jako název až v roce 1967.
I díky novému zázemí se ze Zetoru potupně stal jeden z největších světových producentů traktorů. V dobách největšího rozmachu jich brněnská továrna vyráběla kolem 30.000 ročně, z toho 80 procent z nich šlo na vývoz, velká část z nich do západní Evropy. Zetory se také v zahraničí montovaly a závody v Indii, Ghaně či Iráku se činily tak, že Zetor je v těchto zemích někdy považován za domácí značku. Celková výroba brněnského podniku překročila 1,3 milionu traktorů, z nichž většina byla exportována do více než 130 zemí světa.
Po pádu komunistického režimu a rozpadu tradičních trhů upadla firma do vleklé krize a hrozilo, že jako některé další značky českého průmyslu zanikne. V listopadu 1994 odkoupila státní Konsolidační banka Praha od Fondu národního majetku téměř 70 procent akcií Zetoru a svůj podíl později ještě navýšila. O tři roky později Konsolidační banka prodala téměř polovinu akcií Zetoru společnosti Motokov International. Ani ten však nedokázal prodělečnou firmu vyvést z problémů.
Kvůli špatným hospodářským výsledkům, které vyvrcholily dlouhodobou odstávkou výroby v letech 1999 a 2000, rozhodla vláda o zařazení Zetoru do revitalizačního programu. V jeho rámci byl podíl Motokovu převeden na firmu RA Traktor, dceřinou společnost Konsolidační banky. Firmě se v létě 2000 podařilo dosáhnout dohody o vyrovnání s věřiteli a v červenci 2002 byl Zetor prodán slovenské společnosti HTC Holding. Pod jejím vedením se brněnské značce podařilo "vstát z popela".
Firma se postupně dostala na výrobu přes 4000 traktorů ročně. Přestože byla společnost v letech 2009 až 2017 v zisku, počet prodaných traktorů se v posledních letech snižoval. Zatímco ještě v roce 2014 prodal Zetor 4178 traktorů, v roce 2017 to bylo 2786 strojů a v roce 2019 2090 traktorů. Postupně klesaly také tržby společnosti.
Současná Zetor Traktors a.s. nabízí osm modelových řad traktorů s výkony od 20 do 170 koní, všechny v designu od slavné italské karosářské firmy Pininfarina. Firma zaměstnává kolem 500 lidí, a to i v šesti zahraničních pobočkách v Indii, Velké Británii, Francii, Německu, Polsku a USA. Firma má také rozsáhlou prodejní a servisní síť v Česku a na Slovensku.
Zdroj: ČTK