Loni v lednu koupilo Biologické centrum pozemek na jižní Moravě, který je součástí vznikajícího Ptačího parku Kosteliska. Ten buduje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické a s budoucí rozlohou desítek hektarů by se měl stát největším ptačím parkem na Moravě. Hlavním cílem je vytvořit zde přírodně bohaté místo, které poskytne vhodné podmínky jak pro ptáky, tak i pro další živočišné a rostlinné druhy.
Na pozemku vědci plánovali vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly. Navíc by se zde v budoucnu pásl dobytek, který by krotil růst vegetace. Takový biotop a způsob hospodaření nejlépe vyhovuje mnoha druhům ohroženého hmyzu a ptákům, ale i dalším druhům živočichů a rostlin, podobně jako to pozorujeme např. v milovické rezervaci ve Středočeském kraji, kde se o stepní přírodu starají výhradně divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. Pastva dobytka v lesích a ořezávání stromů na otop bylo dříve také hlavním způsobem péče o krajinu ve střední Evropě po dlouhé stovky let.
Aby bylo možné spravovat les jinými způsoby péče, než jak určuje lesní zákon pro hospodářský les, bylo nutné převést malou část pozemku Biologického centra (pouhé tři desetiny hektaru) vedeného jako hospodářský les na les zvláštního určení za účelem podpory biodiverzity. To ale úřad státní správy lesů nepovolil a ministerstvo zemědělství tento zamítavý postoj potvrdilo. Podle ministerstva nelze status změnit, protože les není svou podobou nijak zvláštní. K předpokládanému budoucímu stavu úřady nepřihlédly, tak jak se to děje například u lesů na územích národních parků a chráněných krajinných oblastí. Vědcům tak nezbývá, než se soudit.
Podle Lukáše Čížka, vedoucího Oddělení biodiverzity a ochrany přírody na Biologickém centru AV ČR, nemá v současné době les na koupeném pozemku příliš velkou hodnotu hospodářskou ani přírodní, rostou tu především náletové stromy, i nepůvodní, invazní javor jasanolistý. "My tam ale chceme vytvořit lesy, které z krajiny již téměř zmizely. Přitom mají dlouhou tradici, a to prakticky v celé Evropě. Velmi řídké lesy s ořezávanými stromy kvůli dřevu na zátop a pasoucím se dobytkem byly standardem po většinu středověku až někdy do poloviny 19. století," uvedl Lukáš Čížek pro zpravodajský server iHned.cz.
Hospodářský les nelze kvůli ochraně přírody dostatečně prosvětlit nebo v něm pást. A právě k tomu je třeba změnit kategorii na les zvláštního určení. „Pokud státní správa lesů odmítá v takové drobnosti vyhovět Akademii věd podpořené Českou společností ornitologickou, jaká je šance, že vyhoví jiným vlastníkům?“ ptá se Dušan Utinek, odborný lesní hospodář a poradce v oblasti lesnictví, kterého si Biologické centrum najalo.
Ve sporu Biologického centra a ministerstva zemědělství, jenž může být potenciálně zajímavý i pro další majitele pozemků, kteří by chtěli ve svém lese hospodařit alternativními způsoby a upřednosnit ochranu přírody před hospodářskou funkcí lesa, rozhodne soud. Výsledek vědci s napětím očekávají.
Zdroj: BC.CAS.cz